Jidáš

    Jméno Jidáš se stalo synonymem pro zrádce, je to biblická novozákonní postava a jeden z dvanácti apoštolů Ježíše Krista. Jidáš svého mistra zradil, údajně za 30 stříbrných mincí a umožnil tak jeho zatčení. Když si uvědomil svůj hrůzný čin, spáchal údajně sebevraždu oběšením.

    A právě Zelený čtvrtek je dnem, kdy se připomíná poslední večeře Páně, jeho zatčení a odsouzení k smrti. O Zeleném čtvrtku utichly zvony na znamení smutku a „odlétaly do Říma“. Zvony byly nahrazeny řehtačkami a klepačkami a oznamovaly poledne a ranní a večerní klekání. Zvony se znovu rozezněly na Bílou sobotu.

    Tyto velikonoční tradice jsou vlastně činnosti, které lidé v naší vesnici dělají na Velikonoce již po mnoho let a staly se z nich tradice. Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Vrcholí ve Svatém (Pašijovém) týdnu, a právě Zelený čtvrtek je velkou událostí pro chlapce z naší vesnice, kdy svými řehtačkami a klepačkami nahrazují právě ty zmíněné zvony, které odlétly do Říma. V tento den začínají a s velkým „rachotem“, a v určitých intervalech, obcházejí celou vesnici. Na svatých místech se modlí. Jinak to není ani na Velký pátek. Na Bílou sobotu se chlapci shromáždí a strojí Jidáše do sena. Takto ustrojený Jidáš ve slaměném klobouku obchází vesnici, dům od domu a chlapci odříkávají tradiční koledu:

Ty Jidáši nevěrný,
cos to učinil, 
že jsi svého pána židům prozradil …

Za tuto koledu dostávají většinou vajíčka a peníze, které si později rozdělí mezi sebou. Veškerou tuto činnost řídí tzv. velký pán spolu s malým pánem, což jsou vždy Ti nejstarší základní školou povinné děti. Velký pán může také za prohřešky ostatním strhávat tzv. vejce, což mělo dříve vliv při rozdělování koledy-vajíček. Velký pán také určuje, kdo bude dělat Jidáše a kdo bude chodit s klepačkami a zpívat koledu. Po vykonání obchůzky celé vesnice se Jidáš upálí, samozřejmě jen obrazně řečeno, ale skutečně po sejmutí sena z ustrojeného chlapce se toto seno zapálí a všichni si nakonec kolem tohoto ohně naposledy zahrkají.